Nebo -li , až to jednou vše přijde, včetně vysněného prince, hurá konečně budu šťastná!

Jsem zastánkyní názoru, že vizualizace a rozvinutá představivost jsou prvními kroky k úspěchu v realizaci našich snů a plánů. Co si dokážeme detailně představit, můžeme také i reálně mít. Nesmí nám však jen tato “představa” zcela zastínit realitu a zacyklit nás ve smyčce pod názvem “až jednou“.

Za svůj život jsem přečetla řady motivačních knih. Ráda svůj čas i prostředky investuji do činností, které mne nějak obohatí. Je to jeden z důvodů, proč mne tyto knihy, nabízející velmi praktické rady, přímo nadchly! Ideální využití volného odpoledne. Už jen při jejich koupi jsem cítila, že pro sebe něco dělám. Po asi desáté knize, pokaždé od jiného autora, mne literatura tohoto druhu přestávala bavit. Vesměs se totiž opakovalo jediné – “přejte si a čekejte“.

Přála jsem si, čekala … A ono se nic neměnilo. Jak by také mohlo?  To mne tedy opravdu šokovalo. V reálném životě si totiž jen “přát a čekat” prostě nestačí. Ať už se ta očekávání týkají jakékoliv oblasti našeho života. Je třeba brát na sebe veškerou odpovědnost za danou věc, dělat rozhodnutí a stát si za nimi. Je nutné tímto směrem neustále pracovat, vynakládat energii. Bez toho se žádné zázraky dít nebudou. Ačkoliv na zázraky opravdu věřím, pouhé myšlenky nestačí.  Musí tomu předcházet vždy správné akce, trpělivost, čas. Až poté se nám dostane pomoci “ze shora”.

Převeďme si tento fenomén do oblasti vztahu.

Často slýchám věty typu:

“Teď ještě budu s tím mým Pepou, ať nejsem sama… ale pak se uvidí, časem někoho potkám. Stejně si k sobě představuji mnohem lepšího chlapa. Pepa už mne totiž pěkně vytáčí. Kytku mi nekoupí, neustále jen doma civí do telefonu a vůbec, chci někoho lepšího!”

Ten někdo “lepší” je v očích dané slečny pan Úžasňák, který jí zasype květinami několikrát do týdne, aniž by cokoliv říkala. Nikdy doma nebude koukat do telefonu. No a bude vynikat ve všech vlastnostech, které my ženy u chlapa milujeme. Samozřejmě, abych nezapomněla – sám si jí najde i osloví jen tak – třeba v supermarketu nebo nejlépe na ulici. Aby s tím měla sama co nejméně práce. Vše bude jako v pohádce! Ovšem v té, která navždy jen pohádkou i zůstane. Takový postoj ani očekávaní jednoduše nelze realizovat.

Důvody přebývaní ve vztahu, který bereme jentak “napůl” jsou různé – od strachu ze samoty, zvyku, až po finanční jistoty. Dokud se ale definitivě neodprostíme od jednoho muže, jiného – vhodného, k sobě nepřitáhneme. Teď mám na mysli výhradně muže k dlouhodobému soužití. Naše ženská energie bude pohlcována původním vztahem.

Cítíte – li tedy, že se Vám dlouhodobě nedaří dobrousit nynější vztah k vám vyhovující podobě a s čistým svědomím si dokážete říct, že jste pro to udělala maximum, odejděte z něj. Neztrácejte čas. Ve chvíli, kdy se pevně a beze strachu rozhodnete za sebou jedny dveře zavřít, jiné – ty správné se Vám záhy otevřou. Také v případě, že žádný vztah momentálně nemáte a jste si plně vědoma, že se nacházíte v období, kdy máte případnému protějšku opravdu co nabídnout a nečekáte pouze na někoho, kdo vás “zabaví”. Pak běžte naproti svému štěstí.

Sestavte si plán. Pracujte na sobě. Setřiďte si znovu myšlenky, pochopte, co doopravdy chcete, sepište si to. Udělejte si popis partnera, kterého chcete po svém boku – meze se nekladou, buďte k sobě upřímná. Spousty z nás se hloupě a bezhlavě vrhá do vztahu s prvním trochu vyhovujícím adeptem aniž bychom si analyzovaly, zda za to vůbec stojí. Výsledkem jsou vztahy v nerovnováze, kdy příliš dáváme a dostáváme na oplátku jen nutné minimum.. či opačne nedáváme 100 procent ze své strany a vztah se nikam neposouvá.

Až to bude možné, buďte více aktivní a seznamujte se. Navštěvujte místa, která jste předtím nenavštěvovala. V nynějším období k zahození nejsou ani online seriózní seznamovací platformy.

Vysílejte do světa více energie, která vám do života přitáhne nové lidi. Vše začíná v naší mysli, a pokud pozitivní mysl podpoříme i správnými činy, výsledky se dostaví o to rychleji. Na světě je opravdu dost místa pro úspěch a štěstí všech, kteří se pro to rozhodnou.

Važte si svého času, opravdu si ho važte! Investujte ho do lidí, činnosti a vztahů, které vás dělají šťastnými. A v neposlední řadě pamatujte, že neexistuje soužití, kde je vše růžové a dokonalé na 100 procent ve všech směrech.  Držím se však pravidla udržení vztahu v rovině 80 : 20. Když to rozvedu, vyzní to takhle: 80 procent musí být toho “dobrého” a 20 procent jsem ochotna přijmout toho “negativního”, co člověk občas prostě musí jednoduše akceptovat a přejít. Ať už jsou to blbé vlastnosti našeho protějšku, či námi přijaté kompromisy, které jsou v dlouhodobém dobře fungujícím vztahu zcela nevyhnutelné. Hranice, které musíme zákonitě ve vztahu nastavit si každá určujeme individuálně.

Pokládejte si otázku ..Převažují pozitiva ? Je více negativ? 

Nyní je dokonalé období k tomu seřadit si priority, udělat si nové plány, analyzovat si vše, co v životě chceme zlepšit. 

Využijme toto období jinak, než většina lidí naříkajících na situaci a vyžírajících denně veškeré obsahy ledniček. 😉 Po návratu do běžného režimu se nám to opravdu vyplatí! Souhlasíte ?

Lia Kees

Není ojedinělým případem, že se zpočátku dobře fungující pár rozpadne z důvodu, že už tam není ta “jiskra”. Dva lidé si navzájem zevšední, vytratí se romantika, nadšení i vzájemná přitažlivost. Sex začne být podprůměrný, provozuje se jen zřídka, společně strávené chvíle končí u sledování televize a všechno upadne do lehce nudného stereotypu.

Co je důvodem? Pojďme si to trochu rozebrat.

Ve chvíli, kdy se dva lidé poznají, začíná nový vztah. City obou zúčastněných jsou podpořeny a přeplněny endorfiny, spojené s průvodním nadšením a touhou prozkoumat vše “nové”, co protějšek nabízí. V době randění, kdy spolu pár nežije, je každá společná chvíle něčím zajímavá. Ti dva jsou si vzácní a v první zamilovanosti dokonce přehlíží navzájem drobné chyby. Vše funguje!

Žena na schůzky chodí vždy perfektně upravená, voňavá, s úsměvem na tváři. Své špatné a přehnaně přecitlivělé nálady si nechává pro své kamarádky, nepřenáší je záměrně na partnera. V případě společně strávených nocí nechybí krásné prádlo, navoněné tělo, dokonale uklizené prostředí a samozřejmě dobrá nálada i atmosféra. Na to muž zákonitě reaguje velmi pozitivně, dává najevo svou lásku i obdiv, které vyjadřuje různými způsoby. Je to úžasné!

Jak se většinou odehrává scénář tohoto páru po pár letech společného soužití?

Ženy nabývají dojmu, že už mají svého miláčka “jistého”. Přeci už je to taková doba a pořád jsou spolu. Viděl ji už mnohokrát nenalíčenou, nemocnou, unavenou i ve špatné náladě a stale jí miluje a chce. To už něco znamená! Znamená to, že už se nemusí tak snažit? Chyba.

Krásné prádlo a župánky nahradí tepláky, vytahané zpocené triko, neupravené vlasy. Make-up doma přestane řešit, proč by to dělala, když ji její milovaný viděl tolikrát odlíčenou? Ztráta času. Z půvabné sexy ženy se tedy stane obyčejná ženská, která kdyby vyšla ve svém domácím “looku” na ulici, tak by si jí nikdo ani nevšiml.

Stejně šedivě i nevýrazně se začne projevovat její chování vůči partnerovi.

Někdy máme pocit, že když už nás muž viděl ze všech možných úhlů i ve všech možných situacích, není zapotřebí už dělat něco “navíc”. To je zcela mylné přesvědčení.

Je jedno, jak dlouho ve vztahu jste. Rok, dva, pět let…, stále máte doma chlapa – samce. Chlapa, který má rád krásné ženy, stejně tak jako auta a pořádek. To mějme dámy na paměti !

Proč většinou postupně přestaneme dělat vše, na co jsme svého partnera ze začátku známosti vlastně “ulovily”?

Často ve svém okolí slýchám věty typu Můj Karel, ten má rád přirozenost, ty zmalované holky, to je hrůza! Doma chodím odlíčená a v culíku. Tepláky jsou na doma nejpohodlnější… (Někdy si říkám, zda tak holky nechodí třeba i do práce?)

O sexy prádle ani nemluvím. „K čemu to nosit,” říkají. “Jdu ze sprchy rovnou do pyžama a spát.”

Já rozhodně nenutím ženy k tomu aby doma chodily jak na maškarním včetně patřičných kostýmů. Ale neznám žádnou ženu, které nesluší trochu zvýrazněné řasy, oči a jemný balzám na rty, pokud váš muž má rád přirozenost. A na doma nějaký krásný župánek nebo atraktivní pyžámko.

Chlap není kámoška, které je úplně jedno, jak vypadáte. Několik let společného soužití není důvodem k naprostému zahození všech našich “ženských zbraní”.

Používejte je. Vezměte si občas krásné prádlo a podvazky, kupte něco, čím okořeníte vaše společné tajné chvilky. Naličte se jednou i v neděli. Přerovnejte celý šatník jinak, než to děláte obvykle. Zapalte voňavé svíčky. Překvapujte něčím svůj protějšek. Budete se cítit sama mnohem více žensky a sexy. Tento výborný  pocit bude mít vliv i na zlepšení vašich intimních chvilek, věřte mi.

Změna přístupu vám přinese mnoho benefitů, včetně toho, že v muži znovu podpoříte větší zájem a možná vzbudíte i lehkou žárlivost, když uvidí, že se najednou začnete starat více o svůj vzhled. Muži v pozdější fázi vztahu reagují na ženino chování podobně. Kdo by chtěl nosit květiny a brát na rande otrávenou, neustále rýpající, a ještě k tomu neupravenou osobu?  

Ta “jiskra” je něco, na čem se musí ve vztahu oboustranně pracovat.

Jsou samozřejmě dny, kdy se prostě cítíme pod psa či řešíme mnohem závažnější problémy než je náš vzhled. Mějme ale stále na paměti to, že jak se cítíme ve svém těle a jak jsme samy se sebou spokojené, má obrovský vliv na mnoho aspektů v našem životě, nejen co se vztahu týká.

Mám také dny, kdy jsem nemocná, oteklá, pekelně nepříjemná a bez nálady. Takových dnů je ale troufám si říct minimum a snažím se aby to tak zůstalo i do budoucna!

Náladu mi vždy zlepší, když o sebe pečuji. Cvičím, zdravě jím, dokonale uklidím, upravím se. Tyto příjemné pocity umocním krásným čistým oblečením. V tomto rozpoložení vím, že zvládnu naprosto vše a odpovídají tomu i moje výsledky a energie, kterou ze sebe vydávám.

Pamatujte, partnerský vztah je jako zrcadlo. Líbí se vám váš nynější odraz v něm? 

Lia Kees

Zaslouží si partner “druhou šanci ” ?

Všechny máme ve svém okolí kamarádku neustále si stěžující na svého partnera. 

Snažíme se jí být oporou. Častokrát si vyslechneme, copak se doma naší milované přítelkyni přihodilo. Dovídáme se, že její drahý se zase opil, nedorazil domů, prohrál společné peníze v casinu, byl jí nevěrný a dokonce byl opět agresivní tak, že došlo i na pár facek… Zkrátka překročil všechny hranice, zas a znovu.

Všimli jste si, že se po nějakém čase začnou její příběhy opakovat? Stejně jako zaseknutá deska, dokola ta sama písnička, žádná změna. 

Její monolog poté končí slovy, že už toho má dost a od svého muže odchází. Touží najít konečně chlapa, který si jí bude vážit a snese jí modré z nebe, ne takového blbce, kterého má doma teď! 

Většinou takové výlevy po kamarádkách zůstanou pouze u vyhrůžek… skutek utek. V následujícím týdnu budou její profily plné zamilovaných fotografií. 

Stížnosti vyšumí a vše je mezi těma dvěma vlastně v pořádku. Ovšem do doby, než jí ten darebák opět něco provede!

Zastávám názor, že žena tolerující ustavičně podobně neurvalé chování u svého protějšku, opakované porušování zásadních hranic ve vztahu, neoplývá vlastní vnitřní silou dostatečnou k tomu, aby bojovala za své štěstí. Bývá slabá, pochybující a plná strachu. Těžko dá jasně muži najevo, že tudy cesta nevede. Ve skrytu duše trpí obavou z úplného ukončení, v mnoha směrech dysfunkčního, vztahu. Řídí se heslem : “Lepší nějaký, než žádný!”

Co když pak zůstane úplně sama?!

Ať už jí její miláček provede cokoliv, vždy dojde pouze k velké scéně, večeru plném výkřiků o odchodu a na oko sbaleným kufrům.Pláč, slzy, výčitky – tím to ovšem končí. Mnohdy se ani neodváží jít spát do jiného pokoje, natož aby opustila jejich společnou domácnost, byť i na několik málo dnů. 

Výsledkem takových reakcí na nevhodné chování protějšku bývá neměnící se partnerská situace.

Lidé se k nám budou vždy chovat tak, jak jim sami dovolíme. Vyhrožujete-li odchodem při každé větší hádce, ale nikdy neodejdete, ztrácejí vaše výlevy a argumenty jakoukoliv hodnotu. 

Muži reagují na činy, ne na slova.

V minulosti jsem zažila situaci, kdy jsem vztah s milovaným člověkem musela ukončit. Oboustranně byly překročeny všechny hranice, které pro nás byly ve vztahu zásadními. Když jsme se k sobě po delší době vrátili, nahlíželi jsme na vztah oba již zcela jinak. Kupodivu funguje lépe, než kdy předtím.Předcházelo tomu nezbytné odloučení, kdy jsme měli vzájemně čas si uvědomit, že je na vztahu nutné pracovat. Jeden druhého si opravdu vážit. Naučit se tolerantnímu přehlížení nepodstatných detailů. Všichni chybujeme, nikdo nejsme dokonalý. Šťastné a fungující soužití je nekončící práce. 

Vzájemné formování osobností. Sdílení smysluplných potřeb a požadavků. Těžko potkáme člověka vyhovujícího stoprocentně všem našim představám. Hloupostí je zahazovat celý vztah při prvním nesouladu.Klidně, ale jasně partnerovi sdělte, co vás činí šťastnou a co nikoliv… ať už se to týká jakéhokoliv aspektu vašeho soužití. 

Objasněte, co vlastně jsou ty Vaše HRANICE.

Nebojte se otevřít i témata jako je sex, interakce s opačným pohlavím, výchova dětí, osobní přání, materiální potřeby… Važte si svého času. Vyjadřujte se výstižně, k věci. Nečekejte, kdy mu samotnému dojde, že byste například sem tam ráda dostala pěknou květinu. Chlapi mají koule, ale ne z věšteckého křišťálu.

Není nic otravnějšího, než chodit s hlavou plnou nevyřčených myšlenek. 

S nadhledem nechte váš protějšek bez úhon chybovat.Naučte se odpouštět, přehlížejte malicherné problémy. Mějte však na paměti, že je rozdíl mezi přehlížením občasných přešlapů a hulvátským, ponižujícím chováním. Včas takové neurvalosti zaražte a nedopusťte v žádném případě aby s Vámi bylo zacházeno jako s kusem hadru. 

Vnitřní osobní hranice máme každý nastavené jinak. Já zásadně netoleruji opakovaně zjištěnou nevěru, fyzické či psychické útoky a ponížení mě jako ženy (v jakýchkoli formách).

Pokud váš protějšek udělá něco, co vás poníží a bolí, postupně ztratí vaši důvěru – osobně doporučuji se na nějakou dobu odloučit. Oba Budete mít čas a možnost přemýšlet jak o svém vlastním, tak společném životě.

Dojdete-li k závěru , že vám protějšek stojí za odpuštění, udělejte to. Po návratu nastává ideální období pro přenastavení pravidel vzájemného soužití. Každý si zaslouží druhou šanci. Ale ne víc! 

Ve chvíli, kdy po sobě necháváte dokola šlapat, stále jen vykřikujete, že odejdete a že takhle teda ne, situace se nikdy nezmění a vaše stížnosti kamarádkám také nic nevyřeší.

Vy rozhodujete, jak a s kým chcete svůj život prožít.

Nedáváte příliš “druhých šancí” ? 

Pamatujte, že nikdy není pozdě na zcela nové začátky. Svému štěstí musíte jít naproti! 

Lia Kees